Právo na informace o toxických látkách

Víte, že prodejci a výrobci spotřebního zboží jako je textil, obuv, hračky, elektronika, nábytek
nebo vybavení domácnosti jsou povinni vám na vyžádání sdělit, zda jejich výrobek obsahuje
toxické látky? Článek 33 evropské chemické legislativy známé pod zkratkou REACH nařizuje
firmám, aby sdílely informace napříč dodavatelským řetězcem, zda jejich výrobek obsahuje
některé podezřelé látky.

Podle nařízení mají prodejci povinnost spotřebitelům na vyžádání poskytnout do 45 informaci
o tom, jestli výrobek, o který se zajímají, obsahuje takzvané „látky vzbuzující vážné obavy“
v koncentraci nad 0,1%. Do této skupiny patří látky způsobující rakovinu, látky poškozující
hormonální systém a perzistentní a bioakumulativní látky, které se v přírodě nerozkládají, ale
hromadí se v živočišných tkáních.

Bohužel, v současnosti je nařízení v podstatě bezzubé, protože firmám dotazy ve skutečnosti
zasílá jen málo spotřebitelů. Ty navíc nejsou povinny spotřebiteli vůbec odpovědět, pokud
dané výrobek žádnou toxickou látku neobsahuje, což dělá komunikaci mezi spotřebiteli a
dodavateli ještě složitější.

Jak tedy začít spotřebitelská práva pořádně využívat? S tímto problémem se snaží poprat
mobilní aplikace, která už funguje v Německu a u nás bude spuštěna ještě tento rok. Pomocí
skenování čárových kódů vám umožní okamžitě si od prodejců spotřebního zboží vyžádat
informaci, zda daný produkt tyto toxické látky obsahuje či nikoli. Naopak výrobcům a
prodejcům nabídne projekt potřebné nástroje umožňující jim sledovat tok toxických látek
v jejich dodavatelském řetězci.

Provoz aplikace v Česku bude mít na starosti spolek Arnika a o jejím spuštění se určitě
dozvíte.

Zobrazit profil ambasadora