Jezme bez jedů. Jaké nádobí je bezpečné?

Přítomnost těžkých kovů – olova a kadmia – je dnes evropskými zákony omezena v celé řadě
výrobků. U těch, které přicházejí běžně do kontaktu s potravinami, se posuzuje, kolik se
těžkých kovů se z nich při používání uvolňuje. Už v roce 2004 ale Norský vědecký výbor pro
bezpečnost potravin upozornil, že limity pro to, kolik se z výrobků může olova a kadmia
uvolňovat, jsou příliš benevolentní.

Prokázat, zda daný výrobek splňuje migrační limity, je časově i finančně náročné. Soulad
s těmito limity je možné ověřit pouze v laboratorních podmínkách, které jsou i pro kontrolní
orgány velmi drahé, čímž se množství zboží procházejícího kontrolou výrazně snižuje.

Vhodnějším řešením je sledování celkové koncentrace těžkých kovů v nádobí. Ta se dá zjistit
během několika minut ručním rentgenovým analyzátorem. Přesné stanovení koncentrace je
třeba sice opět provést v laboratoři, ale pouze na vybraném vzorku výrobků a mnohem
levněji. Nejenže by se tak usnadnila práce kontrolním orgánům a samotným prodejcům zboží,
ale takové nastavení limitů by korespondovalo s vědeckými závěry, podle kterých neexistuje
bezpečná koncentrace toxických těžkých kovů ve výrobcích přicházejících do kontaktu
s jídlem.

Nádoba, ze které se uvolňují 4 mg olova na litr nápoje je zákonem považována za
nezávadnou. Člověk vážící 70 kg by při používání takové nádoby 16x překročil původní
maximální doporučený týdenní příjem stanovený Světovou zdravotnickou organizací. Ten byl
navíc po roce 2011 zrušen, protože dle vědeckých závěrů vůbec neexistuje bezpečná
koncentrace olova pro lidský organizmus. Podobně vypadá situace s kadmiem. Při používání
skleničky dodržující maximální povolený limit pro uvolňování kadmia by člověk 12x
překročil tolerovaný týdenní příjem kadmia stanovený Evropským úřadem pro bezpečnost
potravin.

V souvislosti s novými vědeckými závěry týkajících se negativních dopadů těžkých kovů na
zdraví a životní prostředí navrhla Evropská komise již v roce 2013 razantní zpřísnění limitů
pro olovo a kadmium v keramickém nádobí.  Zatím se ho však nepodařilo prosadit.

Jak jíst bez jedů?

  • Neohřívejte jídlo v dekorovaném nádobí. Za zvýšené teploty se mohou těžké kovy
    z dekoru nebo potisku uvolňovat ve větší míře.
  • Dekorované nádobí opatrně umývejte bez použití drátěnky nebo písku na nádobí.
    Dekor nebo potisk se může při nešetrném mytí odlupovat.
  • Před prvním použitím nádobí a sklenice řádně umyjte v horké vodě s trochou octa

Doporučujeme zcela se vyhnout:

  • Nádobí s odřenou, poškrábanou, odlupující se nebo jinak zkorodovanou glazurou
  • Nádobí s plastickými potisky a dekory, které jsou znatelné po přejetí prstem
  • Nádobí z antikvariátů. To mohlo být vyrobené dříve, než se začalo množství těžkých
    kovů regulovat.
  • Silně dekorovanému nádobí z asijských a latinskoamerických zemí
  • Broušenému olovnatému sklu

Co ovlivňuje, zda se těžké kovy z nádobí uvolňují?

Pravděpodobnost uvolnění olova a kadmia z barevného dekoru nádobí je vyšší, pokud se
jedná o žlutou, oranžovou nebo červenou glazuru, která nebyla vypálena za dostatečné teploty
po potřebný čas. Dále hraje roli působení kyselého pH (džus, káva, čaj), zvýšená teplota
(např. ohřívání v mikrovlnce) nebo mechanické působení (poškrábání příborem nebo
drátěnkou) .

Jak si otestovat stabilitu barev v domácích podmínkách?

  • Odolnost vůči oděru – pokuste se seškrábnout glazuru nožem, vidličkou nebo
    drátěnkou na nádobí
  • Odolnost vůči kyselým potravinám – vymáčkněte citron nebo položte plátek citronu na barevný dekor a nechte přes noc působit, případně můžete testované nádobí ponořit do misky s octem na tři dny a sledovat, zda barva nezesvětlala
  • Odolnost vůči detergentům (přípravkům na nádobí) – smíchejte 50 gramů sody s 1 litrem vody a povařte. Poté ponořte nádobí do lázně na 6 hodin a sledujte změnu barvy.

Zobrazit profil ambasadora